Dne 1. 7. 2019 nastane účinnost nového Řádu agility FCI / Národního řádu agility ČR

Řád agility FCI / Národní řád agility ČR - účinnost 1. 7. 2019.

Řád agility

Řád agility (platný od 7. 6. 2018)

Řád agility je platný a účinný od 7. června 2018 s tím, že oddíl A. 4 Překážky má přechodné období platnosti do 1. července 2019. Přechodné období platnosti do 1. 7. 2019 znamená, že oddíl A. 4 Překážky je platný v období od 7. 6. 2018 do 1. 7. 2019 nezávazně. Od 1. 7. 2019 je platná závazně bez výjimky.

Řád je překladem nově platného Řádu agility FCI. Překlad je doplněn o vybrané úpravy pravidel platné pro PAWC. Tyto části jsou v textu označeny modře.

A Řád agility FCI

Vyzýváme národní kynologické organizace (NKO) k podpoře myšlenek AGILITY a podpoře řádů a pravidel definovaných FCI.

Hlavním účelem řádu FCI je stanovení pravidel pro mezinárodní soutěže, směrnic pro mezinárodní rozhodčí a stanovení standardu překážek. Národní kynologické organizace by je měly využívat jako zá- klad svých vlastních pravidel a směrnic, které se budou lišit pouze přizpůsobením odpovídajících místním potřebám.

Řád agility FCI musí být dodržován na soutěžích pod hlavičkou FCI a na všech mezinárodních soutěžích.

A.1 Úvod

Agility je soutěž pro psy otevřená pro všechny psy, kteří jsou zdraví a v dobré fyzické kondici.

Cílem agility je, aby pes překonával různé překážky ve stanoveném pořadí a ve stanoveném čase. Jedná se o výchovnou a sportovní činnost zaměřenou na prohloubení míry integrace psa do společnosti.

Agility vyžaduje dobrý vztah mezi psem a psovodem, který vede k jejich vzájemnému porozumění.

Soutěžící proto musí ovládat i základy výcviku poslušnosti psa.

A.2 Kategorie

Na mezinárodních soutěžích existují tři velikostní kategorie:

  • S (Small): pro psy měřící v kohoutku méně než 35 cm
  • M (Medium): pro psy měřící v kohoutku 35 cm a více, ale méně než 43 cm
  • L (Large): pro psy měřící v kohoutku 43 cm cm a více

Poznámka: Psi mohou závodit pouze v jedné z těchto kategorií. Je doporučeno u psů závodících v kategoriích S a M zaznamenat kohoutkovou výšku do výkonnostního průkazu. Měřit psy a zaznamenat jejich výšku do výkonnostního průkazu mohou pouze rozhodčí agility schválení NKO.

A.3 Parkury

Na parkuru je vhodné použít co možná nejvíce typů překážek. Pes musí překonat překážky ve stanoveném pořadí a ve stanoveném čase. Způsobem rozmístění překážek je určen stupeň obtížnosti daného parkuru Každý parkur by měl vyžadovat rovnováhu mezi rychlostí a dovednostmi psa.

A.3.1 Všeobecně

  • K výstavbě parkuru pro agility je vyžadována plocha o rozměrech nejméně 24×40 m, přičemž plocha, na které bude parkur postaven, musí mít rozměry nejméně 20×40m Pokud jsou dva parkury vedle sebe, doporučuje se je oddělit uzavřenou přepážkou, nebo mezi nimi ponechat mezeru nejméně 10 m.
  • Parkur musí mít délku 100 m až 220 m. V závislosti na kategorii musí pes překonat nejméně 15, ale nejvýše 22 překážek, přičemž nejméně 7 z nich musí být skokových. Standardní soutěžní sada musí obsahovat nejméně 14 jednoduchých skokových překážek.
  • Minimální vzdálenost mezi po sobě jdoucími překážkami je 5 metrů (u kategorie S jsou to 4 metry), přičemž tato vzdálenost je určena drahou psa. Maximální vzdálenost mezi dvěma po sobě jdoucími překážkami je 7 m, tato vzdálenost je však měřena na přímce. Obě vzdálenosti jsou měřeny od rozhodného bodu, kde pes opouští překážku, k rozhodnému bodu, kde pes vstupuje na překážku následující. Tímto rozhodným bodem je u jednoduché skokové překážky střed laťky. U tunelu, zónových překážek, slalomu a dalších je to vstup a výstup z těchto překážek.
  • Psovod musí být schopen projít kolem každé překážky z obou stran, mezi jednotlivými překážkami tedy musí být vzdálenost minimálně 1 m (jedinou výjimkou je tunel umístěný pod kladinou nebo áčkem).
  • Slalom, kruh, zeď a látkový tunel mohou být překonávány pouze jednou.
  • Látkový tunel, dvojitá skoková překážka, kruh a skok daleký musí být umístěny tak, aby na ně byl umožněn přímý náběh z předchozí překážky. Výběh z látkového tunelu na následující překážku musí být také přímý.
  • Dvojitá skoková překážka nesmí být použita v Agility 1 ani v Jumpingu 1.
  • První překážkou musí být jednoduchá skoková překážka. Poslední překážkou musí být jednoduchá nebo dvojitá skoková překážka.
  • Trať pro paragility má 15 – 18 překážek s výjimkou tratě pro skupinu 5, která má 10 - 14 překážek.
  • Pro skupinu 5 je maximální délka tratě 80 – 100 metrů, pro ostatní skupiny paragility je maximálně 150 metrů.
  • Rozhodčí by měli při budování parkuru zohledňovat možnosti průchodu podél překážek pro osoby s invalidními vozíky a dalšími pomůckami.

A.3.2 Návrh parkuru

Návrh parkuru je v plném rozsahu ponechán na fantazii rozhodčího, na parkuru však musí dojít alespoň ke dvěma změnám přirozené strany vedení psa.

Správně navržený parkur může pes proběhnout bez problémů a plynule. Cílem je dosáhnout vyváženosti mezi ovladatelností psa (bez chyb na překážkách) a rychlostí, kterou pes parkur překonává.

Z umístění čísla u překážky musí být jasné, ze které strany se tato překážka překonává (výjimkou je tunel ve tvaru písmene U, kde může být číslo umístěno uprostřed, což znamená, že tunel může být překonán z kterékoliv strany).

Před startem soutěže rozhodčí zkontroluje překážky, které mu jsou dány k dispozici. Jestliže překážky odpovídají definovanému standardu FCI, předá rozhodčí organizátorům soutěže svůj návrh parkuru a ti ho postaví. Rozhodčí pak parkur zkontroluje a změří přesně jeho délku.

Parkur musí být postaven z překážek schválených FCI. Tyto překážky rozhodčí použije dle vlastního rozhodnutí. Následující překážky musí mít rozhodčí vždy k dispozici: 14 jednoduchých skokových překážek, 1 kruh, 1 zeď nebo viadukt, 1 kladina, 1 áčko, 1 houpačka, 1 slalom, 1 skok daleký, 3 pevné tunely a 1 látkový tunel. Lze využít elektronické zónové překážky.

Agility parkur musí obsahovat alespoň tři různé zónové překážky (s výjimkou zásahu vyšší moci). V Agility 1 je maximální počet zónových překážek 3, v Agility 2 a Agility 3 lze použít nejvýše 4 zónové překážky, dle rozhodnutí rozhodčího.

Rozdíl mezi Agility 1, Agility 2 a Agility 3 by měl být:

  • v délce parkuru a ve stupni obtížnosti
  • v rychlosti stanovené k určení standardního času

A.3.3 Průběh soutěže

Na parkuru není povolen žádný trénink, nicméně soutěžící si mohou bez svých psů parkur před začátkem soutěže projít.

Před zahájením soutěže může rozhodčí seznámit psovody s typem soutěže, se standardním a maximálním časem, s tím jak bude prováděno hodnocení a připomene jim pravidla soutěže.

a) Určení standardního času (Standard Course Time – SCT)

Na mezinárodních soutěžích (jako například Mistrovství světa, European Open, Junior European Open, CACIAg) je standardní čas v sekundách určen 1,15 násobkem času nejrychlejšího psa s nejmenším počtem chyb na trati, který pokud není celočíselný, je zaokrouhlen na nejbližší větší celé číslo.

Na ostatních soutěžích může být standardní čas (v sekundách) stanoven podílem délky trati (v metrech) a rozhodčím zvolené rychlosti (v metrech za sekundu). Zvolená rychlost závisí na typu soutěže, stupni obtížnosti trati a kvalitě povrchu, na němž psi poběží.

Příklad: Trať má délku 160 m a zvolená rychlost je 4,0 m/s. SCT tedy bude 40 sekund (160:4).

Paragility: SCT je 300s

b) Určení maximálního času tratě (Maximum Course Time – MCT)

Maximální čas je určen vydělením délky trati v metrech rychlostí 2 m/s v běhu agility a rychlostí 2,5 m/s v jumpingu.

Paragility: MCT je 500s. Skupina 5 nemá stanoven maximální čas.

c) Vlastní běh

Psovod nesmí odstartovat před tím, než mu k tomu dá rozhodčí pokyn. Je-li pes ještě na vodítku, sejme mu psovod obojek a vodítko. Z bezpečnostních důvodů nesmějí mít psi nikdy při běhu ani obojek ani vodítko. Psovod nesmí mít při běhu nic v rukou.

Psovod se může postavit na libovolné místo na parkuru. Čas se začíná měřit, jakmile pes protne startovní linii.

Během běhu jsou povoleny libovolné povely a signály.

Psovod musí zajistit, aby pes překonal překážky ve správném pořadí, a sám se při tom nesmí dotknout ani psa ani překážek. Psovod nesmí překážky překonávat, přelézat je ani podlézat.

Vlastní běh končí a čas se zastaví, jakmile pes protne cílovou linii překonáním poslední překážky ve správném směru.

Psovod vezme psa zpět na vodítko a opustí s ním prostor parkuru.

Rozhodčí sleduje tým po celou dobu, co jsou na parkuru, tj. od vstupu do parkuru po moment, kdy oba parkur opustí.

A.1 Překážky

Překážky schválené FCI jsou:

Skokové

  • Jednoduchá a dvojitá skoková překážka
  • Viadukt nebo zeď
  • Kruh
  • Skok daleký

Zonové

  • Kladina
  • Houpačka
  • Áčko

Ostatní

  • Látkový tunel
  • Pevný tunel
  • Slalom

Překážky nesmějí být za žádných okolností nebezpečné pro psy a musí odpovídat následujícím specifikacím a přiloženým nákresům.

Kontaktní zóny nesmí být bílé, černé ani hnědé. Elektronická indikace šlápnutí na zónu může být využita pouze jako doplňující informace pro rozhodčího.

A.1.1 Jednoduchá a dvojitá skoková překážka

a) Jednoduchá skoková překážka

Výška: L: 55 až 60 cm, M: 35 až 40 cm, S: 25 až 30 cm.

Minimální šířka: 120 cm, maximální šířka: 130 cm.

Překážky pro paragility: Výška L: 55 cm. M: 35 cm. S: 25 cm.

Veterán L: 30 cm. Veterán M: 25 cm. Veterán S: 15 cm.

Jednoduché skokové překážky se skládají z jedné laťky a dvou bočnic. Laťka musí být ze dřeva nebo bezpečných plastových materiálů. Kovové laťky nejsou povoleny. Průměr latěk je v rozmezí 3 až 5 cm a laťky musí být opatřeny kontrastními barvami nejméně ve 3 částech.

Šířka bočnice musí být v rozmezí 40 až 60 cm.

Vnitřní sloupek bočnice musí být nejméně 1 m vysoký. Na tento sloupek navazuje lichoběžníkové křídlo svoji delší základnou, která měří alespoň 75 cm. Toto křídlo nesmí být obdélníkové ani trojúhelníkové. Bočnice překážky nesmí být propojeny ani jinak k sobě upevněny.

Pes nesmí být schopen projít pod ani skrz bočnici.

Žádná součást bočnice (či držáku laťky), ať už snímací nebo pevná, nesmí vyčnívat z bočnice.

b) Dvojitá skoková překážka

Dvě jednoduché překážky (jako v bodě a), umístěné tak, aby vytvořily dvojitý skok. Laťky jsou umístěny vzestupně s rozdílem výšek 15 až 25 cm. Zadní laťka musí být o 10 až 20 cm delší než laťka přední.

Výška: L: 55 až 60 cm, M: 35 až 40 cm, S: 25 až 30 cm.

Celková hloubka skoku nesmí převýšit: L: 50 cm, M: 40 cm, S: 30 cm.

Žádná součást bočnice (či držáku laťky), ať už snímací nebo pevná, nesmí vyčnívat z bočnice.

A.1.2 Zeď

Výška: L: 55 až 60 cm. M: 35 až 40 cm, S: 25 až 30 cm.

Šířka: minimální 120 cm, maximální 130 cm.

Šířka zdi u základu asi 20 cm, na vrcholu pak musí být silná nejméně 10 cm.

Ve zdi mohou být 1 nebo 2 otvory ve tvaru tunelu. Zeď se musí skládat z několika oddělených části, tj. nesmí být využita výsuvná zeď. Na vrcholu musí být 3 až 5 shoditelných dílů tohoto tvaru:

Zed.JPG

Dna a boky těchto shoditelných dílů musí být uzavřeny.

Pilíře musí být vysoké nejméně 100 cm a nejvýše 120 cm a nesmí být spojeny se středovým částmi zdi. Šířka a hloubka pilíře je minimálně 20 cm a maximálně 40 cm. Pokud jsou tyto pilíře válcové, jejich průměr musí být nejméně 30 cm a nejvýše 40 cm.

A.1.3 Kruh

Průměr otvoru: 45 až 60 cm.

Střed otvoru od země: L: 80 cm, M a S: 55 cm. Šířka kruhu: minimálně 8 cm, maximálně 18 cm.

Spodní část kruhu musí být z bezpečnostních důvodů uzavřená nebo vyplněná.

a) Kruh v rámu

Kruh musí mít nastavitelnou výšku (řetízky nebo lano), pevné úchyty nejsou povoleny.

Kruh se musí rozpadnout na 2 až 4 části při působení 8 kg psa tak, jak je vysvětleno ve směrnicích pro překážky.

Šířka základny (opěr) překážky by měla být přibližně 1,5 násobku výšky horní hrany kruhu měřené od země pro kategorii L.

Šířka rámu nesmí přesáhnout 150 cm. Vzdálenost mezi rámem a vnějším okrajem kruhu musí být alespoň 15 cm.

Kruh v rámu by měl během příštích pěti let ustoupit bezpečnějšímu kruhu bez rámu.

b) Kruh bez rámu

Kruh bez rámu musí mít pevný tvar a musí být vyroben z materiálu tlumícího nárazy. Kruh je upevněn na dvou svislých sloupcích (na každé straně kruhu jeden). Celá konstrukce překážky musí zajistit dostatečnou stabilitu a zaručit, že se překážka snadno nepřeklopí. Boční sloupky nesmí čnít nad vrchol kruhu. Na vrchu by neměly být boční sloupky nijak spojeny. Je možné použít rozpojitelný kruh bez rámu.

A.1.4 Skok daleký

Skok daleký je tvořen dvěma až čtyřmi elementy. Celková délka je:

  • L: 120 až 150 cm (4 elementy)
  • M: 70 až 90 cm (3 elementy)
  • S: 40 až 50 cm (2 elementy).

Šířka skoku: 120 cm na začátku a 120 až 150 cm na konci.

Elementy jsou umístěny od nejnižšího k nejvyššímu. Výška nejnižšího elementu na začátku skoku je 15 cm. Výška nejvyššího elementu: 28 cm. Hloubka každého elementu je 15 cm. Elementy jsou mírně zkosené do výšky. Zkosení elementů musí být takové, že přední hrana každého elementu nesmí být vyšší než zadní hrana elementu předcházejícího. Všechny horní desky (s výjimkou nožiček) skoku dalekého musí být vyrobeny ze dřeva nebo z bezpečného plastu (kov není dovolen).

Rohové tyče s minimální výškou 120 cm, maximální výškou 130 cm a průměrem 3 až 5 cm musí být umístěné ve všech čtyřech rozích překážky a nesmí být připevněny k žádnému elementu. Vrchol tyčí by měl mít v případě potřeby ochranný kryt (z důvodu bezpečnosti psů i psovodů). Tyto tyče nejsou považovány za součást překážky – jsou jen pomůckou pro posuzování.

A.1.5 Kladina

Výška: minimální 120 cm, maximální 130 cm.

Délka jednotlivých dílů kladiny je minimálně 360 cm a maximálně 380 cm. Šírka jednotlivých dílů je 30 cm.

Spodních 90 cm každé rampy musí mít (i na stranách) odlišnou barvu tak, aby byla vyznačena kontaktní zóna.

Povrch překážky musí být neklouzavý. Každá z ramp by měla být opatřena protiskluznými lištami umístěnými v pravidelných rozestupech (přibližně každých 25 cm), aby se zamezilo uklouznutí psa a usnadnil se mu vstup na překážku. V okolí 10 cm od začátku kontaktní zóny nesmí být umístěna žádná lišta. Lišty musí být 2 cm široké, 0,5 až 1 cm vysoké a nesmí mít ostré hrany.

Spodní část nástupného a sestupného dílu musí být vyplněna (tj nesmí zde být mezera) a zároveň však zde nesmí být ostrá hrana.

Stojany kladiny nesmí převyšovat vrchol překážky. Stojany ani jiné podpěry nesmí bránit bezpečnému umístění tunelu pod kladinou.

A.1.6 Houpačka

Výška: 60 cm, což je měřeno od země po horní hranu desky v místě otáčení houpačky. Osa otáčení houpačky nesmí být od horní hrany desky vzdálena o více než 10 cm.

Délka horní desky houpačky je minimálně 360 cm a maximálně 380 cm. Šířka horní desky houpačky je 30 cm.

Kontaktní zóny: Stejné jako u kladiny.

Konec houpačky nesmí být nebezpečný pro psy ani pro psovody. Spodní část nástupného a sestupného dílu musí být vyplněna (tj nesmí zde být mezera) a zároveň však zde nesmí být ostrá hrana.

Překážka musí být stabilní a její povrch neklouzavý. Protiskluzné laťky však nejsou povoleny. Houpačka musí být řádně vyvážená (nesmí se překlápět ani příliš rychle ani příliš pomalu) a musí umožnit i malým psům, aby ji bez problémů převážili.

Kontrola: Jestliže umístíme do středu sestupné kontaktní zóny závaží o hmotnosti 1 kg, musí se hou- pačka sklopit za 2 až 3 s. Není-li tomu tak, je nutno upravit vyvážení překážky.

A.1.7 Áčko

Výška: vrchol musí být pro všechny psy ve výšce 170 cm od země.

Délka ramp: 265 až 275 cm.

Šířka: nejméně 90 cm, ve spodní části může být rozšířena až na 115 cm.

Kontaktní zóny: spodních 106 cm každé rampy musí mít (i na stranách) odlišnou barvu.

Povrch překážky musí být neklouzavý. Každá z ramp by měla být opatřena protiskluznými lištami umís- těnými v pravidelných rozestupech (přibližně každých 25 cm), aby se zamezilo uklouznutí psa a usnadnil se jeho výstup. V okolí 10 cm od začátku kontaktní zóny nesmí být umístěna žádná lišta. Lišty musí být 2 cm široké, 0,5 až 1 cm vysoké a nesmí mít ostré hrany.

Spodní část nástupného a sestupného dílu musí být vyplněna (tj. nesmí zde být mezera) a zároveň však zde nesmí být ostrá hrana.

Vrchol áčka nesmí pro psy představovat žádné nebezpečí a v případě potřeby musí být překrytý. Podpěry áčka nesmí bránit bezpečnému umístění tunelu pod překážkou.

A.1.8 Látkový tunel

Vchod je tvořen pevnou nebo téměř pevnou částí o hloubce 90 cm.

Výška vchodu je 60 cm a šířka v rozmezí 60 až 65 cm. Dno této části musí být ploché. Povrch vstupní části musí být neklouzavý, ale nesmí být drsný.

Vstup do tunelu musí být zajištěn proti posunutí. Čelní hrana vstupu musí být kryta ochranným materiálem.

Východ je z poddajného materiálu o délce 180 až 220 cm a průměru 60 až 65 cm. Výstup nesmí být k zemi nijak ukotven.

A.1.9 Pevný tunel

Průměr: 60 cm, délka 300 až 600 cm.

Tunel musí být ohebný a je doporučeno, aby byl vyroben z jednotného materiálu a měl světlou barvu. Tunel musí být vždy roztažen do své maximální délky.

Zátěže tunelu musí kopírovat tvar tunelu, nesmí ho deformovat ani zmenšit jeho průměr.

A.1.10 Slalom

Počet tyčí: 12.

Tyče jsou pevné o průměru 3 až 5 cm. Výška tyčí je 100 až 120 cm a jsou umístěny v rozestupu 60 cm (měřeno mezi tyčemi).

Tyče musí být vyrobeny ze dřeva nebo bezpečného plastového materiálu, tyče nesmí být kovové. Spodní stojan slalomových tyčí nesmí být vyšší než 0,8 cm a nesmí být širší než 8 cm. Držáky, které drží jednotlivé tyčky slalomu musí být ke stojanu pevně upevněny a nesmí být delší než 10 cm. Podpůrné držáky stability slalomu nesmí být v dráze, po které bude pes slalom správně probíhat.

A.1.11 Start – Cíl

Pokud je použito elektronické měření času, musí být umístěno co nejblíže k první a poslední překážce, a toto zařízení určuje startovní a cílovou linii. Pokud elektronické měření času použito není, je startovní a cílová linie určena první a poslední překážkou.

Pokud čas měřen elektronicky není, první a poslední překážka určují startovní a cílovou linii.

Pokud pes oběhne první překážku, je to považováno za odmítnutí a měření času je spuštěno v momentě, kdy pes protne startovní linii (přímka určená první překážkou).

Pes by měl mít na startu a v cíli dostatek prostoru (nejméně 6 metrů).

A.5 Posuzování

Žádný soutěžící nemůže zpochybňovat rozhodnutí rozhodčího, jehož rozhodnutí jsou konečná.

Trestné body jsou udělovány v těchto případech:

  • Trestné body na
  • Trestné body za nedodržení standardního času.

A.5.1 Chyby

a) Překročení SCT

Pokud je čas týmu větší, než standardní čas, potom je počet trestných bodů roven rozdílu mezi dosaženým časem a časem standardním. Čas týmu musí být měřen s přesností na setiny sekundy.

b) Chyby na parkuru

Za každou dále zmíněnou chybu na parkuru obdrží tým 5 trestných bodů.

Psovod, který získá výhodu tím, že se dotkne svého psa nebo překážky, obdrží 5 trestných bodů za každý takovýto dotyk.

Následující chyby se vztahují k překážce, kterou má pes překonávat:

b.1) Shození

Za chybu se považuje jakékoli shození kterékoli části překážky (laťka, bočnice) a tým obdrží 5 trestných bodů. Povšimněme si, že pokud se překážka překonává v parkuru ještě jednou, musí být včas pomocníky opravena (tj. tým není diskvalifikován).

b.2) Odmítnutí

Za odmítnutí se považuje: jestliže pes zastaví před překážkou, jestliže se pes zastaví na trati, otočí se směrem od překážky, jestliže vyběhne (seskočí) z překážky nebo jestliže ji mine, jestliže proskočí mezi kruhem a jeho rámem, podběhne pod laťkou, jestliže pes strčí hlavu nebo tlapku do tunelu a vrátí se zpět, pes, který přeskočí tunel nebo bočnici, pes, který proskočí skok daleký z boku, pes, který podběhne nebo přeskočí zónovou překážku.

Pes obdrží trestné body za odmítnutí (za zastavení před překážkou, otočení se směrem od překážky a proběhnutí kolem překážky) pouze tehdy, je-li to na straně, ze které se má překážka správně překonávat.

b.3) Kontaktní zóna

Na kladině, áčku nebo houpačce se pes musí dotknout nástupní i sestupné kontaktní zóny alespoň jednou tlapkou nebo její částí. Jestliže k tomu nedojde, bude potrestán 5 trestnými body za každý takový případ. Překážku považujeme za opuštěnou až tehdy, když se pes dotkne všemi čtyřmi tlapkami země.

Odmítnutí musí být opravena, jinak je pes diskvalifikován.

Za ostatní chyby, tedy jestliže pes shodí laťku nebo se nedotkne kontaktní zóny, obdrží tým trestné body, ale pokračuje dále v běhu.

A.5.2 Poznámky k některým překážkám

Každý pokus o překonání překážky musí být posouzen.

a) Dvojitá skoková překážka

Posuzuje se stejně, jako jednoduchá skoková překážka.

b) Rozpojitelný kruh

Pokud se kruh rozpadne, když dojde k odmítnutí: diskvalifikace. Pokud se kruh rozpadne, když pes proskakuje kruh: 5 trestných bodů.

c) Skok daleký

Proběhnutí, proskočení ze strany, vyskočení do strany nebo nepřekonání celé překážky bude potrestáno jako odmítnutí (5 trestných bodů).

Převrácení elementu je penalizováno pěti trestnými body. Žádný další kontakt chybou není.

Pes ani psovod nebudou penalizováni za dotek nebo shození rohové tyče skoku dalekého, a to ani v případě, že tím způsobí pád některého z elementů.

d) Kladina

Pes, který seskočí z překážky, aniž by se dotkl sestupné části kladiny všemi čtyřmi tlapkami, obdrží trestné body za odmítnutí (5 trestných bodů).

e) Houpačka

Jestliže pes seskočí z překážky aniž by se dostal čtyřmi tlapkami za osu jejího otáčení, obdrží trestné body za odmítnutí (5 trestných bodů). Houpačka se před seskokem psa z ní musí nejprve dotknout země, jinak pes obdrží 5 trestných bodů.

f) Áčko

Jestliže pes seskočí z překážky, aniž by se dotkl sestupné části áčka všemi čtyřmi tlapkami, obdrží trestné body za odmítnutí (5 trestných bodů).

Pes, který přeskočí vrchol áčka a dotkne se země, aniž by se dotkl sestupné části áčka, bude diskvalifikován.

g) Tunel

Když se pes přiblíží k tunelu ze strany, každý jeho nesprávný pokus o překonání (například přeskočení) bude hodnocen jako odmítnutí (5 trestných bodů).

h) Slalom

První tyčka musí být po levé straně psa, druhá po pravé a tak dále.

Každý nesprávný náběh bude potrestán jako odmítnutí, i když se pes přiblíží ze strany (5 trestných bodů). Za další chyby obdrží pes trestné body pouze jednou (5 trestných bodů). Každá takováto chyba musí být ihned opravena, případně musí pes překonat slalom správně od začátku. Překonání slalomu v opačném směru (více než dvě branky) znamená diskvalifikaci.

Slalom musí být správně dokončen před překonáním další překážky, v opačném případě je tým diskvalifikován.

A.5.3 Diskvalifikace

Tým bude diskvalifikován, pokud nastane některá z těchto situací:

  • Nevhodné chování vůči rozhodčímu.
  • Hrubé zacházení se psem
  • Překročení maximálního času (MCT).
  • Tři odmítnutí.
  • Překonání nebo dotek překážky mimo pořadí (včetně proběhnutí pod či přeskočení nad překážkou, s výjimkou proběhnutí pod kladinou či áčkem, kdy je pod těmito překážkami umístěn tunel a dochází k odmítnutí na tomto tunelu).
  • Překonání překážky ve špatném směru.
  • Pes porazí/poruší překážku před jejím překonáním takovým způsobem, že již dále nemůže být správně překonána.
  • Psovod porazí/poruší překážku.
  • Psovod překoná překážku sám, přeskočí nebo podběhne překážku.
  • Psovod drží něco v ruce.
  • Vrácení psa na start poté, co překročil startovní linii (není-li to na pokyn rozhodčího).
  • Pes má obojek.
  • Psovod přeruší svůj běh (není-li to na pokyn rozhodčího).
  • Pes znečistí nebo opustí prostor parkuru, případně pokud pes není pod kontrolou psovoda.
  • Pes neustále chňape po psovodovi
  • Odstartování běhu před signálem rozhodčího.
  • Nesportovní chování.

Po diskvalifikaci musí pes i psovod co nejrychleji opustit prostor parkuru, nerozhodne-li rozhodčí jinak. Diskvalifikace musí být rozhodčím jasně ohlášena (píšťalkou a podobně). Rozhodčí se musí vypořádat se všemi neočekávanými situacemi a musí vždy zachovat stejný přístup.

A.5.4 Vyšší moc

Pokud dojde k situaci, kterou psovod nemůže ovlivnit (například laťky shozené větrem, zamotaná látka tunelu) může rozhodčí zastavit psovoda a po opravě překážky odstartovat znovu běh od začátku.

Nadále se však započítávají všechny trestné body udělené před zastavením psa. Při opakování běhu se až do místa zastavení žádné další trestné body nepřipočítávají, ale psovod musí parkur absolvovat podle svých nejlepších schopností. Další trestné body se započítávají až od místa, v němž byl pes původně zastaven.